Údaje o žádostech o léčbu

Je známo, že z celkového počtu žádostí o léčbu tvoří 60 % žádosti o léčení závislosti na opiátech, ačkoli v mnoha případech není primární droga zaznamenaná. Více než polovina (54 %) uvedených klientů užívajících opiáty je známa jako osoby, které drogu užívají nitrožilně, přičemž u 10 % není stav injekčního užívání znám. Opiáty jsou také uváděny jako sekundární droga pro asi 10 % nových klientů (110).

V mnoha zemích zůstávají opiáty (převážně heroin) hlavní drogou, kvůli které klienti vyhledávají léčbu. Mezi zeměmi však byly zjištěny podstatné rozdíly. V závislosti na míře, v níž jsou v léčené populaci zastoupeny osoby s heroinovými problémy, lze členské státy a kandidátské země EU rozdělit zhruba na tři skupiny:

do 40 % – Česká republika, Nizozemsko, Polsko, Finsko, Švédsko,
50–70 % – Dánsko, Německo, Španělsko, Irsko, Kypr, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko,
nad 70 % – Bulharsko, Francie, Řecko, Itálie, Litva, Lucembursko, Malta, Slovinsko, Spojené království (111).

Uvádí se, že prevalence opiátových klientů, kteří pokračují v léčení po mnoho let, je na vzestupu, zatímco četnost nových žádostí o léčbu opiátové závislosti klesá (národní zprávy zemí zapojených do sítě Reitox, 2004; Drug Misuse Research Division, 2004 (Divize výzkumu zneužívání drog, 2004)). Pro některé země lze trendy v užívání heroinu mezi novými klienty v léčení vysledovat z let 1996 až 2003. Tyto trendy ukazují celkový pokles v absolutních počtech osob vyhledávajících léčbu.

Relativní podíl léčby závislosti na opiátech na velikosti nově léčené populace se značně snížil, protože vzrostl počet klientů, u nichž se uváděly problémy primárně související s jinými drogami. Na druhé straně to může být důsledek přechodu některých opiátových klientů z heroinu na kokain (Ouwehand a kol., 2004), diferencováním systému léčby, který se stal dostupnějším pro jiné problematické uživatele drog nebo snížením počtu nových problémových uživatelů (holandská národní zpráva).

V posledním desetiletí byly v různých zemích zjištěny rozdílné trendy, se silným poklesem klientů, kteří užívají heroin, v Dánsku, Německu, Nizozemsku, Slovensku a Finsku a určitým vzestupem v Bulharsku a Spojeném království (112).

Rozbor údajů o nových klientech navštěvujících ambulantní léčebná střediska umožňuje podrobnější popis profilu uživatelů opiátů. O novou léčbu, primárně kvůli užívání opiátů, žádá 2,8krát více mužů než žen. Poměry pohlaví se však v jednotlivých zemích značně liší – od 5:1 do 2:1. Zvláště výjimečný je Kypr, kde je poměr mužů k ženám velmi vysoký (11:1), a Švédsko, kde je velmi nízký (0,9:1) a ženy muže mezi uživateli opiátů početně převyšují (113).

Většině uživatelů opiátů je 20 až 34 let a ve věkové skupině 30–39 let více než polovina klientů vyhledá léčení kvůli užívání opiátů. Podle údajů směřuje trend ke starší opiátové klientele; např. v Nizozemsku je asi 40 % nových klientů užívajících opiáty ve věku přes 40 let. Výjimkou jsou Rumunsko a Slovinsko, kde zjistili klienty léčené ze závislosti na opiátech ve velmi mladé populaci (15 – 19 let)(114).

Většina klientů užívající opiáty uvádí, že poprvé užili opiáty ve věku 15 až 24 let a přibližně 50 % klientů poprvé užilo drogu před dosažením 20 let (115). Pokud srovnáváme věk při prvním užití s věkem při prvním léčení, časový interval mezi prvním užitím a první žádostí o léčbu je obecně 5 až 10 let. Nízký věk na začátku užívání opiátů je často spojen s řadou problémů v chování a se sociální deprivací (národní zpráva Spojeného království).

Obrázek 14: Podíl nových klientů ambulantní léčby, kteří si nitrožilně aplikují opiáty, z celkového počtu nových klientů užívajících opiáty v jednotlivých zemích v roce 2003

fig14-cs.swf

Poznámka:

Uvedeny jsou pouze země, kde jsou klienti, kteří užívají opiáty jako primární drogu, anebo země, které poskytly údaje.

Zdroj: Národní zprávy zemí zapojených do sítě Reitox (2004).

tisk

Ve většině zemí užívá 60 % až 90 % opiátových klientů drogu denně, zatímco někteří klienti v minulém měsíci opiáty nebrali nebo je užívali jen příležitostně; tuto skutečnost pravděpodobně vysvětlují klienti přestávající užívat drogu před nástupem na léčení (116).

Čtyřicet procent klientů užívá drogu nitrožilně a dalších 40 % ji kouří nebo inhaluje. Rozdíly v metodě užívání uvádějí staré i nové členské státy (117) (obr. 14) s tím, že podíl osob, které opiáty užívají nitrožilně, je vyšší než 60 % v nových členských státech a nižší než 60 % ve starých členských státech (s výjimkou Finska, kde je mezi klienty až 78,4 % injekčních uživatelů opiátů). Podíl osob užívajících opiáty nitrožilně mezi klienty je nejnižší v Nizozemsku (8,3 %) (118).

Mnozí noví klienti užívají opiáty a rovněž další drogu, často konopí (47 %) nebo alkohol (24 %). Mezi zeměmi jsou však značné rozdíly: v České republice a na Slovensku téměř polovina klientů užívá opiáty spolu se stimulanty jinými než kokain; v Řecku 18 % a na Maltě 29 % klientů užívá opiáty s kokainem jako sekundární drogou; ve Finsku 37 % uživatelů opiátů (zejména buprenorfinu) uvádí užívání hypnotik a sedativ (hlavně benzodiazepinů) jako sekundárních drog (119).

(110) Viz tabulka TDI-24 ve Statistickém věstníku 2005.

(111) Viz tabulka TDI-5 (část ii) ve Statistickém věstníku 2005.

(112) Viz tabulka TDI-03 (část i) ve Statistickém věstníku 2005.

(113) Viz tabulka TDI-22 ve Statistickém věstníku 2005.

(114) Viz tabulka TDI-10 (část iii) ve Statistickém věstníku 2005.

(115) Viz tabulka TDI-11 (část ii) ve Statistickém věstníku 2005.

(116) Viz tabulka TDI-18 (část i) ve Statistickém věstníku 2005. Pouze Německo uvádí 70 % nových klientů užívajících příležitostně opiáty nebo neužívajících opiáty v posledním měsíci.

(117) Pouze země, pro které byly údaje k dispozici.

(118) Viz tabulka TDI-17 (část I) ve Statistickém věstníku 2005.

(119) Viz tabulka TDI-25 (část ii) ve Statistickém věstníku 2005. Viz také vybrané vydání o buprenorfimu. Každý klient může uvést užívání až čtyř sekundárních drog.